Začíná zima, a to je pro mnohého majitele domu signálem, že končí práce na střeše. Mají kvůli tomu vrásky na čele, zejména pokud je jejich podkroví problémové. Také u novostaveb nebo nad nevyužívanými prostory, kde žádné poškození při otevření střechy nehrozí, převládá názor, že práce na střeše se v zimě nedělají.
Jak k této mystifikaci u veřejnosti došlo?
Práce v zimě, kdy mráz zalézá za nehty, je pochopitelně náročnější než v klimaticky příznivějším období. Ale ani v létě, kdy slunce pálí, to není na střeše nic příjemného. Vždyť mnohdy jsou plech nebo kovové nářadí tak rozpálené, že vůbec nejdou vzít do ruky. Proto v horkém létě zpravidla pokrývači, klempíři nebo tesaři pracují od brzkého rána, aby nemuseli být na střeše za poledního vedra. Příjemný není ani deštivý a větrný podzim, kdy hrozí, že pracovníka ze střechy sfoukne nebo sklouzne po mokrém povrchu. Jenže optimální podmínky nastávají jen párkrát do roka, obvykle na jaře nebo na podzim. To pak je slunce schované pod mrakem, neprší a vítr fouká jen zlehka. Panečku, to se to pak pracuje! Jenže při frekvenci těchto dnů by si řemeslníci nevydělali ani na slanou vodu a uspokojen by byl jen málokterý majitel střechy. A tak nezbývá nic jiného, než aby pracovníci na střeše vydrželi nepřízeň počasí a pracovali bez ohledu na vnější podmínky.
Pravou příčinou, proč kdysi dávno byly práce na střeše sezónním řemeslem, bylo používání malty při pokrývání střech. Tenkrát byla neodmyslitelnou součástí pokládky téměř všech typů krytin. Nejen na hřebenech a nárožích, jak ji lze vidět i dnes u památkových objektů, ale také v ploše, kde měla zamezovat přístupu prachu a sazí do půdy. A protože s maltou nejde pracovat při teplotě nižší než 5 °C, nezbylo tenkrát v zimě pokrývačům nic jiného, než tak leda ze střech odklízet sníh.
Dnes je situace jiná.
Mokré procesy ze střech prakticky zmizely (až na zmiňované historické objekty), takže pokrývači, klempíři a tesaři můžou pracovat i v zimě. Pomáhají jim v tom i moderní stavební materiály, které mají limit teploty pro zpracování posunutý hodně nízko.
Přesto se majitelé objektů zdráhají pouštět do oprav nebo výměn krytin. Většinou je brzdí obavy ze zatečení. Přitom riziko je prakticky stejné, jako v každé jiné roční době. Letní přívalové deště, vytrvalé proudy vody na podzim nebo vichry a podobné rozmary přírody jsou možná ještě větší hrozbou než sníh, který se dá lopatou odházet. Každé roční období má zkrátka svá rizika, ale řemeslníci s nimi počítají a umějí jim různými opatřeními předcházet.
Výhod pro majitele nemovitostí, kteří se přece jen rozhodnou pro práci v zimním a brzkém jarním období, je několik. Zejména v tomto období snáze seženou spolehlivou firmu, které bývají koncem roku zpravidla přehlceny zakázkami. Hrstka kvalitních řemeslníků, která nám tu zbyla, má během roku práce až nad hlavu a dlouhé čekací lhůty. Dalším dobrým důvodem, proč se „pustit“ do střechy v zimě, jsou sezónní slevy výrobců, kterými reagují na snížený odbyt. Materiál tak vyjde levněji. Rozhodnutí je na vás…